V „lástíku“ uskutečněná akce, kdy jsme využili nabídky našich „nejstarších vinařů“, kteří dovezli vínka od Filipa Mlýnka a to z druhého lahvování. Cyklistika je tentokrát zdravotně nevyřadila a my se v celkem slušném počtu sešli u Miru v Letkově.
Předseda dopravu pojal logisticky dobrodružně (dobrovolně a radostně)
s tím, že dorazí MHD do Božkova a poté cestu do Letkova zdolá po svých.
Po cestě míjíš hospodu Pod kopcem, tak nezajdi na jedno … předseda zašel
a nostalgicky zavzpomínal na události spojené s tímto restauračním zařízením,
se kterým jsme byli krátkou životní etapu spojeni (taneční večery, lekce
breakdance, ranní turistické poradenství, únos vozu Trabant i s řidičem,
cestování taxislužbou s omezenými finančními prostředky apod.). Ale zpět
na cestu … kamarádka LŠ se o záměru předsedy dozvěděla a několika
telefonáty (i přes gentlemanské odmítání) se pasovala do role záchranářky
s tím, že předsedu cestou nabere. To odpoledne ale její práce s časem
nekorespondovala s tempem potencionálního pasažéra, nicméně k transportu
nakonec došlo. Předseda se svezl přesně 180m.
I místopředseda přispěl svojí troškou k vytvoření veselé
odpolední nálady. S využitím aplikace BOLT se místopředsedovi, v určeném
časem, objevili u branky, ale ne a ne dojít ke stolu. Věděli jsme, že jsou
již v areálu a tušili jakousi komplikaci. Do nastalé situace vnesla světlo
až paní místopředsedová větou : „ Já Ti říkala, že si ty brejle máš
dát ke mně do kabelky“. Auto oblíbené taxislužby bylo již pryč a my
byli svědky asi půlhodinové telefonické hry KDE MÁM BRÝLE. Nakonec vše
dobře dopadlo a místopředseda svoje brýle vyhrál zpět.
Vína byla výborně vychlazená,
pochutiny k nim různorodé a počasí na jedničku. Tak jsme se společně užili,
zasmáli se a na základě degustačních poznámek u Filipa Mlýnka objednali vínka.
A co se odpoledne nepovedlo, klaplo večer. LŠ odvezla předsedu až domů.