Letní párty na Zádubu 26.-29.7. 2018

Letošní rok je podivný. Jak počasím, tak sérií životních výročí zasloužilých členů SPK. Už došlo prakticky na všechny (samozřejmě jsou ještě výjimky) kecaly. Kronikář a PŘEDSEDA se rozhodli, že svá výročí využijí jako záminku uspořádání zahradní slavnosti na Zádubu. Jako první vyrazila tentokrát generace našich mladých členů a jako vzpomínkový akt na „Dětské Záduby“ dokonce postavili kmenové teepee. Nebylo to jednoduché, ale po příjezdu vlny starších v pátek ráno teepee skutečně stálo.

Mladí si večera evidentně užili (podle ovadlých obličejů v pátek dopoledne), ale vzhledem k jejich životní síle pokračovali v mocných oslavách i nadále. Občerstvení bylo zajištěno bohatě. Jídla bylo dost, vína nadbytek….jen s pivem se nevedlo. Jednak neteklo, a když začalo procházet pípou a chlazením, rychle došlo. No nic. Grilované ryby byly fantastické, steaky přímo famózní (tentokráte se Weber dočkal). Oba oslavenci byli příjemně překvapeni dary, zejména některé dary ukazovaly na vytříbeného uměleckého ducha SPK jako celku (viz fotografie). Samozřejmě se již moc těšíme na zážitky našeho nového stíhacího esa (Iceman). Trenažér má léta za sebou, očekáváme excelentní výkon v oblacích.

           

Musíme zmínit i naprosto neočekávanou hudební produkci. Byla tak strhující, živelná a živočišná, že revizor (náš tradiční bard) nástroj vůbec nerozezněl. Trio Martin H, Jiřík D a Kačka K by zcela strhli i stadion ve Wembley plný fanoušků. U Kačky K nás to nepřekvapilo. Koneckonců, je vystudovaná profesionálka. Ale vokální duo Martin/Jirka bylo novátorské. Chorvati mají své 2cellos, my máme zase 2hrtanos.

Ani poslední den, vlastně poslední hodiny pobytu nebyly nudné. Z celkem banální zápletky (prasklá žárovka u Octavie paní revizorové) se vyvinul fantastický příběh. Ti zkušenější zanechali úklidu, balení a usadili se k představení. A to tak, aby dobře viděli a slyšeli, ale nebyli eventuálně zasaženi předměty. Scéna gradovala, v autě se vrtalo několik expertů asi déle, než bylo nutné. Nakonec byl revizor napaden vosou (vosa nikdy nespí) a odkulhal si chladit nohu. Z popisu situace dramaticky nevypadá, ale celkové načasování, gradace napětí a konečné vyvrcholení dávaly pocítit nevšední vibrace skutečného života.

zpět